recenzenti:Petr Korál
Metalswamp
Bažina (SK)
Spark
Metalmaniacs.cz
|
...Recenze "Slovanská krev"... |
recenzenti:
Petr Korál
Metalswamp
Bažina (SK)
Spark
Metalmaniacs.cz
hodnocení: 3
vydavatel: Dawnart
čas: 20:50
Skandinávci mají svoje Vikingy, my zase bohaté slovanské tradice. A bylo
samozřejmě jen otázkou času, kdy si to uvědomí nějaké blackmetalové kapely a
vytvoří zdejší svébytnou odpověď na na severský pagan a viking metal. Jednou z
nich jsou havířovští Adultery v čele s kytaristou, úhlavním tvůrcem repertoáru a
také osobou vypomháhající občasným čistým zpěvem Elraborem, kterého můžete znát
i z Inferna nebo dříve z Enochianu, Euthanasie či Blackcount Baalberith. Další
známou figurou je dnešní řvoun Adultery přezdívaný Akharon, jehož ještě pod pravým
jménem Karel Beneš můžete pamatovat z doomových Grope For Thesis a Rhea.
Už loňské první album Age Of Winter Kings dokazovalo, že Adultery ani náhodou
nejsou jen nějaký bezhlavý a svým sdělením připitomělý tříakordový kravál. V
cestě nastoupené debutem skupina pokračuje i na novém minialbu, po textové
stránce epicky pojatém jako koncepční příběh, zpracovávající pověst o Slavojovi.
(Mimochodem, Slavoj je ryze mytická postava, která podle historiků nikdy
neexistovala, a to, že pod Slavojovým vedením se údajně zdejší obyvatelé hrdinně
ubránili i výbojům kořistnického franckého krále Dagoberta, je bohužel jen hezky
a romanticky znějící fikce.) Nechybí tomu samozřejmě mocná dávka patosu, který
někoho může přivádět až k úsměvu, jenže ono to k tomuhle druhu metalového umění
(ano, nebojím se toto slůvko použít) tak nějak patří a nemá valného smyslu se
nad tím pozastavovat. To spíš nad mohutnými, vskutku slovansky vznešenými
melodickými liniemi, které prosvětlují i ty nejtemnější a nejsurovější partie a
dávají jim netušenou další dimenzi. Pokus jednou nohou evokovat ducha pradávných
časů prvního tisiciletí po Kristu a přitom druhou zůstat pevně stát na
blackmetalových pozicích se Elraborovi a jeho kolegům až překvapivě daří, to
zase všechna čest. A nejen ve vyloženě akustických momentech, jakou představuje
skladba Slib na svou čest, kde je to relativně nejsnazší.
Přesto mám pocit, že prvotina působila hudebně ještě o něco pestřejším dojmem –
ale možná je to jen tím, že tady měli Adultery na rozvinutí barvitosti svých
kompozičně-aranžerských představ jen pouhých dvacet minut...
<<
recenzent: Raven a Kačenka
hodnocení: 80%
11.8.2004
Tvorbu Adultery jsem až doposud znal jenom z jejich živých
vystoupení, která vždy zněly díky 100% nasazení válečníků z Havířova naprosto
skvěle. Starší materiály prozatím nevlastním, tudíž nemohu porovnat a zhodnotit
vývoj kapely.
“Slovanská krev“ je koncepčním dílkem, jež čerpá z legendy o
Slavojovi, který byl vévodou slovanských kmenů, a který neohroženě pozvedl meč
proti Avarům, jež plenili v dávných dobách naši zem. Cd které vyšlo u Dawnart
rec., má krásně udělaný booklet v černobílém provedení, plný válečných kreseb,
přes něž je stříbrné dosti nečitelné písmo.
Hudebně čerpají Adultery z kořenů klasického black metalu,
který prokládají různými pasážemi slovanského folklóru. To v žádném případě této
nahrávce neubírá na její síle, ba spíše naopak. Díky velmi kvalitnímu zvuku (Bluestudio
Třinec) jsou zde slyšet veškeré nástroje včetně hostujících houslí. Ty celé
nahrávce dodávají téměř magickou atmosféru, která vás přenese do dávných dob,
např. v písni „Slib na svou čest“. Nechybí ani akustické kytary. Krom blackového
a čistého zpěvu vás celým mini CD budou provázet sbory a v neposlední řadě také
mluvené slovo, místy přecházející téměř do patosu.
Jedná se o opravdu velmi dobrý počin, jehož jedinou chybou je
dosti krátká stopáž tohoto stříbrného kotoučku.
Takže, dámy a páni dovoľte aby som vám predstavil najpremakanejšie dielko desiateho čísla Bažiny. Od prvej chvíľky ako vsuniete toto MCD do prehrávača vás Adultery vtrhávajú vo víru udalosti pútavého príbehu. V kvapkách dažďa sa rozoznie bájna legenda o Slavojovi, ktorej vetrom sa necháte unášať ponad koruny stromov slovanských lesov. Dynamicky sa meniaci epický príbeh sa vám pred očami premietne v tých najživších farbách a v tom najhlučnejšom najblackmetalovejšom blackmetale aký vo svete nemá druhého podobného. Black metal toho najhrubšieho zrna s množstvom slovanských folklórnych prvkov, dokonalých chorálových spevov a dobovej atmosféra, ktorému vládne materinský český jazyk. Absolútne famózne otextované skladby vás v sekunde prikovávajú k stene žasnúcich v nemom úžase. Majestátny blackmetal neuveriteľne surového zvuku doplnení o husle a akustické gitary, tak presne toto všetko miníčko prináša. Od čias Blood On Ice od Bathory som nič podobne nepočul, nič podobne epické ani takto atmosférou dobové. Ak som svojho času nazval Age Of Winter Kings výborný dielkom, tak potom je Slovanská Krev ešte výbojnejším. Adultery doslova rastú každým jedným dielkom a súčastne potvrdzujú, že sú rok od roka lepší, nápaditejší a v neposlednej rade originálnejší. Booklet ma skvelé spracovanie a už z neho samostatného je cítiť sila slovenského rodu, ktorý nikdy nepokľakne pred žiadnym lúpežným nepriateľom. Hej bratia čujte slová, k cieľu vedie cesta strmá, hrad stojí čo ochráni nás a v ňom knieža náš. Naše srdce, sila veľká ...
recenzent Blackmoon,
hodnocení 5 ½ hvězdičky z 6
Ostravští ADULTERY mne mile překvapili již svým posledním demáčem „ Age Of Seven Towers “, ale
především prvním albem „ Age Of Winter Kings“. Jejich svérázné pojetí pagan – blacku s jasným
odkazem na slovanskou minulost ( a to zdaleka nejen v textech ) je velkým příslibem domácí scény.
Aprílové dny letošního roku pak přinesly výsledek dalšího snažení páně Elrabora a jeho nadšené hordy
ctitelů slovanských tradic. Tentokrát ne již z říše autorovy fantazie, nýbrž ze skutečných dějin
českého národa povstala stará legenda o knížeti Slavojovi, který vedl slovanské bratry v boji proti
vtíravým Avarům. Hudebně se ADULTERY ještě více vzdálili od blackového výraziva a jejich současná
metalová fazóna začíná silněji pošilhávat po přízvisku „ pagan “. Akharon svými kousavými štěkoty
sice hrdinně hájí poslední zbytky blackových trosek, nicméně je jasné, že ADULTERY mají nakročeno k
novým břehům, a je podle mne jen otázkou času, kdy skřehoty nadobro vymizí a uvolní místo čistému
Elraborovu bohatýrskému zpěvu. Samotný hudební projev totiž na tomto minialbu vykazuje už jen
poslední záchvěvy černoty, jako když raněný havran v záškubech předsmrtných křečí zdechává v
mrazivém prašanu. Mnohem blíže mají po této stránce současní ADULTERY k pagan – folkmetalovým
tělesům, jakými jsou např. angličtí SKYCLAD, FOREFATHER nebo RAGNAROK. Zvláště silnými momenty celé
desky jsou totiž právě ony folklórně laděné sekce s čistými zpěvy a akustickými nástroji. Myslím, že
ADULTERY by se z fleku mohli pustit do středověkého muzicírování a byli by rázem středem pozornosti.
Ač rozhodně nemám nic proti kombinaci black metalu s pagan metalem v této podobě, potají doufám, že
budoucnost přinese stále větší podíl tolik fascinující folklórně – bohatýrské složky, ve které jsou
ADULTERY evidentně nejpřesvědčivější.
„ Slovanské krvi “ v podstatě nelze nic vytknout, snad jen Elraborovy komentáře na můj vkus
postrádají větší dávku dramatičnosti a občas znějí poněkud unaveně. Vyznavatel slovanské hrdosti by
měl národu svou oddanost ukázat mocnějším a bojovnějším hlasem. Jinak ale výborná práce, skvělé
nápady, muzikantské výkony a úchvatná atmosféra, která vás vtáhne do středu příběhu a vy se stanete
jeho součástí tak, že kromě dusotu koní a řinčení mečů ucítíte i pach zpocených těl a sečné rány
uprostřed bitevní vřavy. Precizní a výpravný grafický doprovod minialba je už jen vítěznou korouhví
na Slavojově kopí.
recenzent: The DArkangel
Slava. Tak tahle deska by se dala shrnout slovy klasika: "To, co přijít muselo, tady
je..." V podstatě, to co jsem naznačil v předchozí recenzi, se stalo skutkem a otázka hledání a
vývoje zdá se být tímto počinem vyřešena.
"Nechte kapky deště rozeznít v korunách stromů bájnou legendu, kterou jen tyto němé tváře pamatují.
Tehdy odvaha a statečnost našich bratří dokázala, že slovanský národ nepoklekne před žádným
loupeživým a zrádným nepřítelem.
Slyšte pověst o Slavojovi, který cítivše své srdce pro vlast bíti, vedl své bratry za svobodou do
nových krajin."
Tak to je úvodní intro, tedy skladba v pořadí první. Následuje "Slovanská síla", která začíná
pěknými údery na bicí a rozjíždí se do pohansky krásné promáklé skladbičky se sbory a následným
skřehotem páně Akharona. Ten jediný vlastně připomíná blackovost minulého počinu. Jestliže jsem
posledně kritizoval nedostatečné využití kytar pro tvorbu melodie, tak tahle skladba popírá celé
minulé album. Je fakt, že sóla a melodické vyhrávky působí trochu chaoticky, ale pro mě příjemný
posun. Nejinak tomu je i u další "Ohněm a mečem", která je zběsilejší než první. Podpořená skvělým
dialogem dvou vokálů a nádherným textem, jehož část ocituji na konci recenze. Čtvrtá "Slib na svou
čest" je opět houslovou oslavou slovanského melodična, které Adultery naznačili již na "Age of
Winter Kings", s čistým Elraborovým vokálem. Text písně popisuje Slavojovu cestu k Samovi, jemuž
Slavoj slibuje věrnost. Je to opravdu vydařená věc.
"Brány Vogatisburku" je jiného kalibru, dravá a rychlá. A v ůvodu na mě dýchá duch starého
thrashmetalu, kytarové pasáže pronikají do mého těla, stejně jako ostří meče Slavojových druhů do
těl nepřátel, zde konkrétně Dagobertových vojáků. O skvělé spolupráci obou vokalistů netřeba asi
hovořit. Nicméně, po vítězné bitvě ještě není plně vyhráno. Je to odvěká klasika, porazíš nepřátele
na Západě a z Východu Tě napadnou další. Avaři byli expanzivní národ, a když měli vůdce... Ovšem
zabíhám do historie a historikové jsou ke Slavojově existenci skeptičtí, podle mnohých jde skutečně
jen o pověst. Zpátky k desce, posledních x řádků vyjadřuje Elrabor v proslovu ke skladbě "Bitva
cti", která opět dupe v intencích stylu, jenž nazýváme pohanským metalem. V závěru skladby Slavoj
shrnuje vlastně celý tento odstavec. Skladba poté plynule sklouzne na poslední kus minialba "Navia".
Mně se při tom tají dech, všichni tam jednou musíme... nebo ne? To je panečku závěr.
Asi mě někdo nazve náckem(nacionalistou) nebo nablblým slovanistou, nebo já nevím čím ještě. Ale
poslechněte si to, začtěte se do textů v překrásném bookletu, který je u Adulterů standardem a pak
suďte... Pro mě je to přesně ten styl hudby, který do mě pumpuje energii, naději a snad i hrdost...
Pod tóny alba se otvírají dveře skříně, ze které se vykutálí omšelá helmice a ze stěny spadne starý,
už trochu zrezivělý meč. Bez váhání mačkám znovu tlačítko "play". Aaaaah! Matko, už je to tu zas:
"Pozvedni meč, silný jsi dost.
Slovanské srdce ti v hrudi zní.
Neklekni nikdy na svou čest,
pak bude z Tebe Panovník..."
<<